Tatínek

Datum: 22.08.2014

Dobrý den milá Konchedras.Mám prosbu.Umírá mi nevlastní tatínek Pavel nar. xx.xx. xxxx.Lékaři mu ukončují léčbu.Nezvládám se s tím vyrovnat.Dal mi do života víc,než moji biologičtí rodiče.Bojím se,že bude dlouho trpět.Můžu mu nějak pomoci,nějak mu ten odchod udělat snesitelný?Má rakovinu krku a plic a strašně se bojím.Zvládnu to vůbec psychicky ustát?Děkuji moc za odpověď.

Milá Gábinko,
je mi to moc líto s tatínkem...
tatínkovi moc pomoci nelze, odchod by ale měl být v klidu a bez bolestí. Nelze více pomoci, než držet tatínka za ruku a povídat tatínkovi. To je to nejlepší, co můžete pro tatínka udělat. I když je ta ruka slabá a hubeňoučká, je stále plná života a lásky. A také tatínek bude vnímat život a lásku z Vaší ruky, a to dodá tatínkovi sílu samo o sobě. Sama jsem kdysi vnímala to samé, když jsem držela moji umírající babičku za ruku, též na rakovinu plic. Nyní se jeví vše beznadějné a strašné, ale až budete u tatínka, bude vše jiné. Tatínek je smířený se svým odchodem a až budete u tatínka, budete cítit klid také...
Přeji Vám hodně moc síly.
K.

Děkuji moc za milá slova i Váš čas...

Konchedras 4.10. 2014