Kouzelná babička

S kouzelnou babičkou jsem se jednou jedinkrát setkala a z vyprávění lidí je zřejmé, že se čas od času ještě objevuje. Bývá to obvykle milá a velice přátelská stařenka, nebo postarší paní, která se z ničeho nic objeví na opuštěných polních cestách, mezi loukami, za vsí, na místech, kde není příliš rušno a svítí hodně slunce. Jedná se o bytost, která má ráda lidi a horké polní cesty. Většinou prohodí pár přátelských slov s lidmi a pokračuje v chůzi dál, ale když se za ní ohlédneme, tak už vůbec není. Naprosto zmizí, jako by se opravdu do země propadla. Cesta a okolí zůstává beze stopy po ní, i v naprosto přehledném terénu. Nedá se to nijak racionálně vysvětlit. V podstatě je kouzelná babička velice pozitivní bytost, která má ráda lidi a plní na světě funkci ochrannou, kdy dohlíží na osamělé poutníky. U mne se zjevila krátce po té, co jsem se začala na osamělé cestě za vsí bát. Upozornila mne na některé skutečnosti a šla dál. V pohádkách se běžně setkáváme s kouzelnou babičkou, která pomáhá hrdinům na cestách. Poradí, obdaruje je a zmizí, tak jako v současném světě. Ale nezapomíná, zůstává s námi dál, po celou naši cestu. I když ji nevidíme, stále na nás dohlíží, je vždy přítomná. Setkání s kouzelnou babičkou je milé, na které se nezapomíná. Nechtějte ji ale rozzlobit, opustí vás a vaše cesta se může proměnit v noční můru. S příznivě naladěnou kouzelnou babičkou se však vaše cesta může změnit v úžasný zážitek. Ať tak či tak, kouzelná babička je bytost, která zůstává v našem povědomí.