Jednoho dne starý osel spadl do studny

Jednoho dne starý osel spadl do studny.
Chudák zvíře brečelo a brečelo po několik hodin a farmář se snažil vymyslet, co dělat.
Nakonec si uvědomil,že to zvíře je staré a že tu starou studnu už nepotřebuje.
Nemělo tedy cenu se snažit to zvíře zachránit.
Tak požádal pár sousedů, aby mu pomohli.
Každý popadl lopatu a začal házet půdu a písek do studny.
Napřed si osel uvědomil co se děje a začal hlasitě brečet.
Pak všechny překvapil, protože se utišil.
Ještě tam hodili pár lopat plných půdy a pak se farmář podíval.
Tam viděl něco neuvěřitelného.
Jak lopata půdy padla na osla, on to otřásl a pak na to šlápl, aby se dostal výše.
A čím více farmáři na osla házeli hlínu, tím více ji otřásl a výše vyšlápnul.
A nakonec osel byl tak vysoko ze studny, že jen vykročil na pastvu a odběhl.
Život na tebe bude házet špínu, různé druhy špíny.
Umění je to otřást a šlápnout výše.
Každá naše potíž je schůdek, po kterém se dá jít nahoru.
My můžeme tak vylézt z těch nejhlubších studen.
Jenom nesmíme přestat, nesmíme se vzdát.
Otřesme tu špínu a vylezme krok nahoru.
Osel se později vrátil a kousnul farmáře, který ho chtěl pohřbít, do zadnice.
To kousnutí se podebralo a farmář umřel v bolestích z té infekce.
Co nás dnešní lekce naučila?
Když uděláme něco špatného a pak se to snažíme pohřbít,
vždycky se to vrátí a dá nám to do čumáku nebo do druhého konce.

Konchedras 28.10. 2015