Jednoho dne se v zámotku objevil malý otvůrek

Jednoho dne se v zámotku objevil malý otvůrek;člověk seděl a několik hodin pozoroval motýla,jak se usilovně snaží protlačit tělo tímto malým otvůrkem ven.
Pak se zdálo,jako by byl stále na jednom místě.Zdálo se,že se dostal tak daleko,jak mohl a že se už dále dostat nemůže.
Člověk se tedy rozhodl motýlovi pomoci:vzal nůžky a zámotek rozstříhl.Motýl se z něj pak snadno dostal.Měl však scvrklé tělo,byl drobný a měl svraštělá křídla.
Člověk pokračoval v pozorování,protože čekal,že se křídla každou chvíli rozevřou,zvětší a rozšíří,aby byla schopna nést tělo motýla a aby byla pevná.
Nic z toho se nestalo!Motýl ve skutečnosti strávil zbytek života lezením se scvrklým tělem a svraštělými křídly.Nikdy nebyl schopen létat.
Člověk ve své laskavosti a dobrém úmyslu nepochopil,že omezující zámotek a zápas nutný k tomu,aby se motýl dostal přes drobný otvůrek,je způsob,jakým příroda vytlačuje tekutinu z těla motýla do jeho křídel,aby byl schopný létat,až se jednou ze zámotku osvobodí.

Někdy jsou zápasy přesně tím,co v životě potřebujeme.Pokud by nám bylo umožněno jít životem bez překážek,tak by nám to mohlo uškodit.Nebyli bychom tak silní,jak bychom mohli být.
Nikdy bychom nebyli schopni létat.

Konchedras 28.10. 2015