Co znamená život?

 

Celý les se jednoho překrásného letního dne kolem poledne ponořil do hlubokého ticha. Ptáci schovali hlavičky pod křídla a vše se uložilo k odpočinku.

Po chvíli však vytáhl hlavu zpod křídla hýl a otázal se:"Co vlastně znamená život?" Všechny hloubka té otázky zaskočila.

Růže se právě rozvíjela z poupěte. Otvírala jeden plachý lístek za druhým a radovala se z objeveného slunečního světla.

"Život znamená, že se něčím stáváte," řekla.

Motýl nad tou otázkou dvakrát nefilozofoval. Bezstarostně poletoval z květu na květ a všude si pochutnával na lahodném nektaru.

"Život, to je rozkoš a sluníčko," prohodil.

Na zemi se pod tíží stébla, desetkrát většího než byl on, potácel mravenec.

"Život není nic jiného než dřina, pot a námaha," mínil.

O definici života se mohla rozpoutat hádka, kdyby se nedalo do jemného deště.

Déšť zaševelil: "Život sestává pouze ze slz a z ničeho jiného!"

Vysoko nad lesem se vrhl střemhlav za kořistí orel a zase pak vzlétl přímo k nebesům. Kreslil na obloze majestátní křivky.

"Život, to je nepřetržitá touha letět vzhůru," řekl orel.

Snesla se tma. Z večírku se dopotácel domů člověk.

"Život, to je nepřetržité hledání štěstí. Je to řetěz zklamání," postěžoval si.

Nastala dlouhá, tmavá noc a po ní konečně přišlo jitro, které se probíralo v červáncích na východním obzoru.

"Stejně jako já, svítání, znamenám začátek nového dne, tak život představuje začátek věčnosti."

převyprávěno na motivy Švédské legendy